Drvenik

Na tuhle dovolenou jsem se těšila jako nikdy dřív. Zabalila jsem loďák, na nádraží mě vyzvedla Lucka a tradá na Makarskou! A víte co? Bylo to boží! Lůca ví, že občas na dovolené brblám, když nemám pohyb a mám ležet u moře ropláclá jak vyvržený vorvaň déle než tři dny. Tentokrát jsem to, vážení, vydržela celý týden!

Byly drinky, bylo víno, různé míchačky, rakije, dobré jídlo, skvělá společnost, noční plavba lodí, rozbité koleno, bloklý krk, byly dárečky, byly tanečky, byl smích, byl údiv, byli ježci, byly mušle, byly zážitky, bylo vše, co na dovolené být má.

Noční plavba do Gradacu společně s vyjížďkou do Bašky patřily mezi TOP večery. Při plavbě jsme ochutnaly skvělou rybu a pily víno řízlé rakijí. Bylo veselo, zpívalo se, tančilo a pak nás taky na zpáteční cestě místo šesti vystoupilo patnáct... Každopádně v Gradacu jsme stihly směnit peníze s jedním Čechem, projít si přístavní městečko a já jsem si rozbila koleno, nebudu říkat při jaké činnosti, to je přísně tajné.

A Baška s Honzou? Tam jsme pili, tančili, smáli se a svlažovali si nohy v nočním moři. Prostě dokonalá pařba! Celou sobotu jsme prospaly a celou neděli zase proležely na pláži. Joooo, bylo to fajn.

Další dny se nám začalo horšit počasí, přišla bouřka a chladný vítr. Co z toho plyne? I nadále jsme ležely na pláži, i nadále jsme se koupaly, i nadále jsme, jak říkala Lůca, dopalovaly zadky. Akorát to bylo kratší dobu.

Co říct závěrem? Nechtěla jsem se vracet domů, ale odmítli si mě tam nechat...